ARS POETICA- pocta ruským básníkům

Staré Město (čtvrtek 3. září 19.30)

Hodonín (pátek 4. září 17.30)

Jiří Vondrák a Aljoša Kudrjavcev (RF)

(vlastním jménem - Jiří Vondráček, narozen v Litoměřicích) Do oblasti umění vstupuje již na přelomu 60. a 70. let pod vlivem písničkářů (Bob Dylan, Donovan, Bulat Okudžava a Vladimír Vysocký). Veřejně vystupuje již od konce roku 1969 a to v duu Bodlák - Vondrák. Profesionálním hudebníkem - písničkářem je od roku 1979, nejprve jako člen autorského a muzikantského týmu Froso Tarasidu. Jeho písně vycházejí na nemnohých gramofonových deskách a jen občas, zejména pro jeho protisocialistické zaměření. Od roku 1980 do září 1982 pak ve folkové formaci Bodlák - Vondrák - Polák plní sály téměř v celé republice. V roce 1989 píše divadelní poetickou a hudební koláž Skutečně jsem nechtěl ublížit nikomu, která se stává jedním z kmenových představení Divadla na provázku v Brně a hraje se rekordní počet repríz nejen v tehdejším Československu, ale i v Rakousku, Německu a Polsku. Tato divadelní hra vychází i na historické první LP desce Divadla na provázku. Jeho spolupráce s divadlem dostává širší rozměr - vystupuje Na Provázku v představení Marka Rozovského Koncert V..., píše scénickou hudbu a písně k několika představením divadla Brett ve Vídni, kde také v inscenaci Alibis vystupuje nejen jako autor hudby a písní, ale rovněž jako jejich interpret a herec. Se svou skupinou BOWLE účinkuje v letech 1989 - 1994 na několika stovkách koncertů v Rakousku, Německu, Polsku, Holandsku, Rusku, Ukrajině, Kazachstánu atd. Z těchto turné vychází i první CD BOWLE 92 - 93 LIVE. V roce 1990 vyšla jeho první kniha - román z antického Říma - OSUD JMÉNEM PERTINAX a prvně navštěvuje Bulata Okudžavu na jeho chatě v Pěredělkinu u Moskvy. V tomtéž roce zakládá uměleckou agenturu a posléze i hudební vydavatelství Free Art, zastupuje nejvýznamnější osobnosti československé hudby, jimž později vydává LP, CD a MC. V roce 1994 vychází jeho první CD šansonů ŠANSONY A PÍSNĚ. V tomtéž roce se začíná věnovat i televizní tvorbě - jako scénárista a režisér natočil sérii asi 20 cestopisných reportáží zejména z Itálie a Řecka. Jeho cestopisné reportáže o Toskánsku byly oceněny na festivalu v italském Varese. V letech 1994 - 1995 točí svůj první umělecké dokumentární filmy Porta 94 a NADĚJE A STESKY BULATA OKUDŽAVY. Na tento film v příštích čtyřech letech naváže ještě dalších 12 filmů, které dohromady vytvoří kritikou i publikem vysoce ceněný cyklus BÁSNÍCI EVROPY, v němž byly zachyceny osobnosti takového formátu jako Donovan (Irsko), Hugues Aufray (Francie), Ian Anderson z Jethro Tull (Anglie) ad. Tyto filmy se staly součástí exkluzívní nabídky České televize na festivalu TV tvorby v Cannes. Jako poslední český žurnalista se sešel s Gilbertem Bécaudem. V říjnu 1995 se na pozvání Jiřího Vondráka uskutečňují jediné a poslední koncerty Bulata Okudžavy v České republice - z tohoto koncertu vychází i limitovaná série CD a hodinový záznam České televize. V druhé polovině devadesátých let vydává další tři knihy - Miroslav Donutil - UPROSTŘED BĚHU (životopisná kniha o herci Národního divadla), BULAT OKUDŽAVA - poslední koncert (kniha vzpomínek na koncert Bulata Okudžavy v Brně a Praze) a knihu pro děti POHÁDKY Z DOBRÁČKOVA. V příštích letech vyšly další knihy: POVÍDKY Z TESKNÉ KAPSY, LEGENDY F+C, BACK BEAT, druhé vydání Osud jménem Pertinax, V roce 1998 končí s hudbou a věnuje se již jen televizní tvorbě. V roce 2000 se stává jeho partnerem ve Free Artu producent a televizní scénárista Pavel Loffelmann a jako jejich první společné dílo vzniká epos třinácti hodinových filmů o historii československého folku LEGENDY FOLKU A COUNTRY. Za tento cyklus byl oceněn cenou Porta 2000. Ve stejném roce natočil první z cyklu 36 filmů o osobnostech české autorské písně UPROSTŘED BĚHU. V roce 2005 absolvuje s triem VKV turné po USA. V celkem třinácti koncertech se kapela představila ve čtyřech státech severní Ameriky. Z dalších filmů uveďme ještě mnohokrát oceněný dokument JAREK A AMADEUS (J.Nohavica přebásnil libreto opery Cosi fan tute). Dalším oceněným filmem byl JIŘÍ SUCHÝ - V TAKOVÝ KRÁSNÝ SPOLEČNOSTI ( Ars and Film). V říjnu 2013 natočil s Jaromírem Nohavicou další dokument - JAREK V MOSKVĚ - o pobytu, koncertech a oceněních českého písničkáře v ruské metropoli. Ve stejném roce natočil dokumentární film TICHÁ PÍSEŇ JAVORŮ a koncert - k 70. narozeninám brněnského skladatele a textaře Petra Uprycha a 50. výročí existence skupiny Javory. V říjnu 2014 vychází v pražském nakladatelství Omega v pořadí devátá kniha "OKUDŽAVA, aneb od Nohavici k Provázku". Tuto knihu, kterou úspěchem presentuje v rámci svého koncertu v sále Českého centra v Moskvě pokřtila významná ruská básnířka a písničkářka Jelena Frolová 22.ledna 2015. V březnu 2015 dokončuje další 13.dílný cyklu dokumentárních filmů Back beat o legendách světového rocku. 

Na speciálním koncertu se představí společně se skvělým (a patrně v současnosti i nejlepším interpretem Vysockého písní) ruským písničkářem Aljošou Kudrjavcevem

ARS POETICA a Jiří Klapka

součástí večera bude i vystoupení laureátů legendární soutěže ARS POETICA (Puškinův památník) z Velehradu i Tupes, které doplní hlavní organizátor soutěže i skvělý historik i muzikant Jiří Klapka. " Jestliže český překlad Evžena Oněgina, pořízený Václavem Čeňkem Bendlem, který vyšel před 155 lety, byl takovou kulturní událostí, že čeští a slovenští studenti, kteří se jmenovali Neruda, Hálek, Zeyer nebo Hviezdoslav se stávali básníky - ostatně i ve Švejkovi je dvojverší z Oněgina - jestliže Gogol je u nás dodnes nejhranějším zahraničním autorem a vliv ruské literatury a divadla na naše umění je nepopiratelný, pak je třeba říci, že svůj vliv na rozvoj ruské hudby měli čeští muzikanti. První operu na slova Kateřiny II. napsal Arnošt von Vančura, první zpěvník ruských písní sestavil v roce 1790 Jan Bohumír Práč. Témata z jeho sbírky použili Ludwig van Beethoven i Carl Maria von Weber. Sedmistrunnou kytaru sestrojil Ondřej Sychra, šéfdirigentem carského Mariinského divadla v Petrohradě byl Eduard Nápravník, Petrohradské operety Vilém Špaček, Oděské opery Josef Přibík, Velkého divadla v Moskvě byl už zmíněný Váša Suk, jeho sbormistr se jmenoval Oldřich Havránek, byl to učitel Alexandra Alexandrova, který založil stejnojmenný světoznámý soubor. V carské armádě působila více než stovka českých kapelníků, včetně Viléma Wachsmana, otce Jiří Voskovce. ... A tu známou gruzínskou lidovou píseň Suliko (Dušička), napsal Josef Navrátil z Dobšic u Poděbrad na verše knížete Akakije Cereteliho. "