Sarajevská hagada
Uherský Brod (25.6.-30.7.), Brno (31.7.-20.8.), Hodonín (21.8. - 5.9.), Staré Město (6.9. - 30.10.), Uherské Hradiště (4. - 30.11.)
Po celá staletí Židé oslavují Pesach, svátek vysvobození z egyptského otroctví, čtením Hagady, knihy pesachového čtení. Mít vlastní Hagadu pro domácí obřad zvaný seder bylo vždy tužbou každé židovské rodiny a ty bohaté ve středověkém Španělsku si mohly dovolit i speciálně zhotovenou, krásně vyzdobenou. Právě takovou je i Sarajevská hagada s nádhernými iluminacemi. V Sarajevu nevznikla, kdy se sem dostala, se přesně neví, a znám není ani její tvůrce. Přesto dodnes poutá pozornost milovníků židovské kultury i krásné knihy. Udivují nádherné iluminace i Zemi znázorněnou jako koule už ve 14. století! Po příběhu stvoření, kde se toto vyobrazení opakovaně objevuje, následují půvabné ilustrace k celé hebrejské Bibli, ale místy se zjevnou dobovou inspirací. Tak se v horní části jedné ze stránek objevuje erb města Barcelony či podobné vyobrazení. Kniha má 142 pergamenových listů velikosti 16,5 x 22,8 cm.
HISTORIE KNIHY
Po vyhnání Židů ze Španělska v roce 1492 Hagada zřejmě kolem roku 1510 změnila svého majitele a v roce 1894 se kniha prokazatelně objevuje v Bosně a Hercegovině. Osudy knihy pak provází řada legend. Byla za II. světové války ukryta pod prahem mešity, podle jiných verzí ve vzdálené horské vesnici či zakopána na zahradě. Největší drama ale proběhlo během války v Bosně a Hercegovině v 90. letech 20. století, kdy se tvrdilo, že byla prý zničena. Sarajevská hagada dnes patří k jedinečnému národnímu bohatství Bosny a Hercegoviny a je uložena v Zemském muzeu v Sarajevu. Její cena se odhaduje na 7 milionů dolarů.
